Holandskému chemikovi Keesovi Baldému se podařilo vyřešit problém pomalého uvolňování vodíku z hybridů. Sloučeniny hydrid borito-sodný NaBH4a hydrid hlinito-sodný NaAlH4 představují zajímavou alternativu pro skladování vodíku (akademon.cz 12.12.2001). Jde o sloučeniny, které se snadno rozkládají za uvolnění vodíku, nicméně praktickému užití pro skladování tohoto plynu brání kinetika tohoto procesu. Je prostě příliš pomalý pro systémy většího rozsahu. Řešení představuje evergreen dnešní doby – nanočástice. Dopujeme-li částice NaAlH4 o průměru 20 až 30 nm titanem, získáme velmi vhodné medium pro skladování vodíku.
Pan Jan Jelínek 11.4.2008: "...nicméně praktickému užití pro skladování tohoto plynu brání kinetika tohoto procesu. Je prostě příliš pomalý pro systémy většího rozsahu." To všechno sice jsou pravdivá zjištění, měli bychom ale také hospodařit se svoji duševní kapacitou (když už ne s penězi). Náklady na klasický hydrid vápníku nebo elektrolýzu vody jsou pravděpodobně menší.
Pan Petr Juřík 11.8.2008: Hydrid vápníku neuvolňuje vodík nijak snadno a elektrolýza je na nic pro použítí v přenosných zařízeních, kde se dnes vodík jako palivo hlavně využívá. Je potřeba skladovací medium, z nějž dostaneme vodík s vynaložením menší energie než získáme jeho "spálením" v palivovém článku. Elektrolýza je samozřejmě plně využitelná při výrobě vodíku pro přípravu skladovací "směsky" nebo do fůzních reaktorů.
